Období: rok 2012

Mluvit mnoho je jedna věc, číst dál

Nejlépe poznáš člověka, číst dál

Kdybychom čekali na setkání s ideálem, číst dál

Kde se uplatňují křik a emoce, před habituálním chováním, tam se lidé odtahují a vzdalují, končí komunikace, spolupráce neprosperuje, potenciona-lity dřímají. Žák sám je neprobudí a nikdy je nemusí nalézt. číst dál

Je běžným lidským zvykem, nějak se mezi sebou kategorizovat, ně-koho preferovat a nad jiným mávnout rukou. Ne tak se má chovat křesťan. Tak se nemá chovat ani učitel, nebo vychovatel. V okamži-ku, kdy výchovný pracovník překročí práh budovy, je nejvyšší čas, aby odhodil negativní návyky své lidské osobnosti a vžité způsoby a pečlivě vykonával své poslání, kde jeho pracovním předmětem není věc, ale živý proměnlivý člověk. číst dál

Často bychom se styděli za své nejušlechtilejší skutky, číst dál

Láska může zemřít na pravdu, číst dál

Mýlí se, kdo si myslí, že se bez každého obejde; číst dál

Držím se toho, že vylepšovat budu nejprve sebe. Neuchyluji se proto k liberalismu a ledabylosti, ale ani k perfekcionalistickým nárokům na žáka. Držím se aktuální dosažené reality žákem pod učitelovým řízením. Dávám žákům možnost a čas projevit autentičnost své osobnosti, získávám mnoho informací, abych nepřijímala negativní preference za fakt, abych mohla formativně působit na jejich poznatky, zejména ve směru prosociálního chování. Ale ne u tabule při zkoušení, když má žák pravděpodobně trému a není schopen širokého psychického vícesměrného zatěžování. To by bylo disfunkční, žák by nevěděl co mu říkám mimo otázku a nevyřešil by obsahově možná pak ani tu. Došlo by k interferenci vlivů. číst dál

l Skutečně bolí to, co bolí beze svědků. /Martialis/. číst dál