- Pavlovovská psychologie: nejdůležitější funkcí mozkové kůry je zabezpečování - "adaptace, přizpůsobování, vyvažování organismu jako celku s vnějším prostředím" a to tak, že se vytvářejí nejvyšší a nejsložitější formy součinnosti organismu s obklopujícím jej světem" [Ivanov-Smolenskij]. - Podle behavioristické psychologie: jde o proces, jimž se organismus přizpůsobuje aktuálním potřebám dané chvíle. Tím se vytváří řada návyků, které slouží jedinci i které mu diktuje společnost. Maladaptaci chápou jako návyky, které neodpovídají potřebám dané situace (zlozvyky). - Psychoanalytická psychologie: adaptace je podmíněna pudy, potlačenými přáními, nevědomými komplexy. Tyto podvědomé síly = psychické faktory, se projevují většinou transformovaně v symbolických aktech, snech, neurotických symptomech či složitých adaptačních mechanismech jako: sublimace, projekce, racionalizace. Takové pojetí říká, že jedinec nemůže podstatněji ovlivnit síly v nitru. .... - Dle Hanse Selyeho: endokrinolog a světoznámý kanadský lékař maďarského původu, rodák z Komárna říká, že stres, tedy česky psychická zátěž, obsahuje prvek fyzikální, biologický, psychologický i sociologický. Pojmu užívá k označení stavu napětí, vyvolaného zátěží nebo k označení deformace vznikající tímto způsobem. H. Selye navazuje na Bernardovu - Cannonovu koncepci adaptace a homeostázy a na svůj endokrinologický výzkum. Považuje stress za stav, kdy organismus selhal poté, co vyčerpal normální mechanismy homeostázy. Z počátku se klonil k svému názoru, že stres vzniká opotřebováním organismu v daném čase (1966). Později (po 1982) definuje: Stres je stav projevující se ve formě specifického syndromu, který představuje souhrn všech nespecificky vyvolaných změn v rámci daného biologického systému". - Charvát (1969): "stav, ve kterém se nachází živý systém při mobilizování obranných nebo nápravných zařízení, jmenujeme zátěží".Různé náhledy