10. ZÁKLAD VŠEHO

Napsal Astroesoterickaspol.bloger.cz (») 2. 9. 2011 v kategorii Pedagogika, přečteno: 1900×
snimek-111be.jpg

Člověk, který myslí jen na sebe a hledá ve všem jen osobní výhody, nemůže být šťasten. Chceš-li žít pro sebe, žij pro druhé.
/Seneca/

Po celou dobu tří let Ježíš připomíná dvě přikázání. Zde právě hovoří ke vzdělaným náboženským představitelům, a to: k farizeům a zákoníkům co dělat.

1) Věřit a milovat jediného pravého Boha.
2) Milovat bližního jako sebe samého.

Uvedené axiómy jsou apoštolům srozumitelné. Ale vzdělancům v Mojžíšově zákonu, téměř Ježíšovým kolegům, ne. Oni také vedou svým učením lid. Ježíšovi kladou impertinentní otázky, aby zesměšnili Jeho osobně i Boží učení v myslích přítomného lidu. On jim odpovídá těmi dvěmi větami, čili souhrnem Božího desatera.

V první větě je obsažena nadlidská vševědoucnost, všemohoucnost, všudypřítomnost, stvořitelská moc a vlastnictví, absolutní přirozená autorita, se kterou nelze polemizovat. Kterou lze hledat, poznávat a zamilovat si ji.

Ve druhé je naprosto zřejmá podmínka, nečinit nikomu nic zlého, avšak více, a to mít k jinému člověku vřelý osobní vztah a přijímat ho laskavě i s jeho nedostatky, ve stejném duchu odpuštění, kterého mám vždy tak pohotově hodně pro sebe. Se stejným pochopením a se strategií prominutí na druhé; odpuštění, zapomenutí.

Bible nám sděluje, že všichni jsme nedokonalí, jen jediný je dokonalý a to Bůh. Že všichni jsme zhřešili a jsme vzdáleni Boží svátosti (slávy). On sám si to výše psané přeje, jen proto aby nás uchránil před zbytečným zlem.

Kde lze v pedagogické praxi něco takového uplatňovat? V každém okamžiku života. Uvědomovat si, že se nesmím rozhodovat svévolně, že jsou zde na světě psané i nepsané regule. Obcházení pokynů nadřízeného se nevyplácí (stejně jako Nejvyššího Nadřízeného).

V každém okamžiku si bděle uvědomuji svou osobnost, učím se to právě v průběhu života. Snažím se dívat na sebe očima druhých.

Pracujeme na svém sebevzdělání, sebevýchově a sebekontrole. Akceptujeme zdvořile každého kolegu, žáka, rodiče, s nimiž jsme v interakcích. Celý život v tom pokračujeme a nikdy nebudeme dokonalí. To není cílem. Učíme se vcítit do žáků a rodičů, nepodléháme autoritativnímu stylu. Jsme jako pedagogové stále více schopni předvídat reakce a situace a připravit si vhodný charakter odezvy. Využijeme svých expresivních schopností tak, abychom nevyhrocovali obtížné situace. Dobrý pedagog zvládá stále širší škálu náročných, jemně se odlišujících interakcí, vše činí s taktem, porozuměním, nadhledem i odstupem. I nepříjemné záležitosti lze transformovat do přijatelné polohy, trochu se o to snažit a volit ta pravá slova. Při řešení úkolů nám jde o fakta, nebazírujeme na maličkostech, směřujeme k vytčenému cíli. U tabule žáka příliš nesekýruji při originálním způsobu postupu, nebo neobvyklém řečovém projevu. Podporuji jeho kreativitu a iniciativu. Společně s ním a kolektivem směřujeme k jeho nejbližší další možné zóně rozvoje a k efektivním výsledkům.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedenáct a šest