b/ Volba problému, co mě k tomu vede.
HISTORIE POTVRZUJE, VÝZNAM OSOBNÍHO ČERPÁNÍ
Nežiji sám v sobě, stávám se části toho, co mě obklopuje /Byron/.
Chtěla bych na životě Ježíše vysledovat, jak působil na své žáky. Porovnat se svými zkušenostmi a popřípadě korigovat své učitelské postupy v součinnosti s poznatky takto nabytými v pedagogickém umění. Bible je bohatá studnice moudrostí, ve které čerpaly mnohé významné osobnosti. Neopomíjely toto koncentrované vědění. A co víc, jejich vliv na lidi byl a je dodnes bezesporu veliký.
Životopis Ježíše v dnešním slova smyslu nemáme. Studovat ho můžeme z evangelií v Novém Zákonu, která mají historickou hodnotu v mnoha podrobnostech, o nichž má historie průkazné doklady a ve svědectvích z nastalých aktuálních skutečností.
1. Bible ve světle archeologie.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Základní požadavky na vědecký výzkum a jeho hodnověrnost jsou: objektivita, reliabilita (spolehlivost) a validita. S ohledem na tyto vytčené podmínky uvedu několik následujících příkladů.
1) Když byl v roce 1799, Napoleonovým vojskem, napaden Egypt, byl nalezen kámen popsaný hieroglyfy, které nebyly po staletí rozluštěny, protože se nenašel nikdo, kdo by to dokázal. Chetité, citování ve Starém Zákoně, byli vědci odmítání, jako kdysi existující národ. Poté, co byly tyto nápisy francouzským vědcem rozluštěny, bylo možno se na nich dočíst podrobnosti o chetitských městech. Podle dosud ladem ležících kamenů s nerozluštěným písmem, započaly archeologické výzkumy a města byla vykopána.
2) Gen. 41:28-30 říká, že v Egyptě byl hlad v souvislosti s životem Jakobova syna Josefa u Faraóna. Tato informace je dnes doložena objevením tesaného nápisu v Egyptě v jednom chrámu, kde se dovídáme, jak bylo jídlo v bohatých sedmi letech shromažďováno, v dalších pak sedmi letech hynula vegetace i dobytek, ale lidé byli nasyceni ze sýpek. Obě zprávy říkají totéž, biblická i archeologická.
3) Prorok Ezechiel v 32:15 hovoří, že Egypt bude zpustošen. Je nyní obrovskou pouští? A doslova je pouští, není však zničen.
4) Jer. 49:17-18 hovoří o zničení Idumeje, podobně jako Sodomy, ve smyslu, že tam nebude nikdo bydlet. Hlavní město Edomského království (Idumejská země byla dědictvím Edoma) v dnešním Amanu, město Petra, bylo známé lidskými krvavými obětmi bohu Slunce. Královská budova je velká a neuvěřitelných rozměrů, celá vysekaná do skal. Stejně ona jako asi dalších 300 domů je dodnes opuštěno a nedoobydleno a jsou pouze turistickou atrakcí.
Mezi Egyptem a Petrou je v předpovědi v Bibli jemný rozdíl. A je pozoruhodná přesnost právě v něm a v tom, jak se splnily předpovědi. Egypt nebyl zničen, ani nebylo řečeno, že tam nebude bydlet člověk. Pouze, že bude převrácen v poušť. Zatímco Petra byla označená jako město, v němž už žáden syn člověka nebude žít. A takto to trvá dosud.
5) Ezd. 5:12 nám dává informaci, kdo je panovníkem v Babylóně. Město Babylon bylo vybudováno podle vědců prý královnou Semeradinou. Ale poté, co byly objeveny tisíce cihel, každá nesoucí nápis Nabuchodonozor, byla potvrzena nejen existence jednoho z nejvznešenějších panovníků, ale také stavitele, který nechal město vybudovat. Na jedné z cihel pak byl nápis, jímž je požehnáno tomuto městu a podpis Nabuchodonozor.
Dan 4.30 zaznamenává obraz podivného dravého ptáka, ve vztahu k Babylonu a Nabuchodonozerovi. Když byly prováděny archeologické vykopávky, byly mimo jiné, nalezeny dlaždice se lvy s orlími křídly, které byly později přemístěny do muzea v Německu a lze je tam obdivovat.
Iz. 13:19 potvrzuje, že Babylon bude podvrácen jako Gomora a Sodoma.
Iz. 13:20,21 píše, že Babylon nebude nikdy obydlen. K dnešku nebyl nikdy obnoven. Zatímco stovky měst byly zničeny, například za válek, a byly znovu od základu postaveny a život v nich opět proudí v plné síle. Jako ilustraci lze uvést Berlín, Varšavu.. Náhoda ? Každý sám může svým rozumem posoudit.
Iz. 46:9,10 zaznamenává, že všechno co bude oznamuje Bůh dopředu.
Iz. 44:28 předpovídá o Cýrovi, který osvobodí Jeruzalémské ze zajetí. Dlouho pro nás nebyly zprávy o Cýrovi dostupné. Ale byl nalezen kamenný cylindr s touto historickou události. Je uložen v Anglickém muzeu. Jak mohl prorok Izaáš vědět 150 let dříve, než se Cyrus vůbec narodil, že se narodí a osvobodí Židy s Babylonského zajetí, aby se vrátili do Jeruzaléma? Kamenný svědek potvrzuje biblickou podrobnou zprávu i způsob dobytí Babylonu. Šlo o to, že město Babylon mělo obvod 90 km dlouhý, obehnaný nedobytnou kamennou zdi. Městem protékala řeka Eufrates a tak voda k pití a zavlažování rozlehlých přírodních prostranství byla v dostatku a zásoby potravin nejméně na 20 let. Vyhladovění Babylonu nepřicházelo v úvahu. Podle proroctví měl být dobyt korytem řeky. Jak generál Cyrus s vojskem obsadil a porazil Babylon? Odklonil řeku do jiného kanálu a korytem vstoupil do veselícího se města, plného opilých, neostražitých, rozmařilostmi se bavících obyvatel a dobyl ho. Tato historie je verbalizována a k naši dispozici na nalezeném kamenném cylindru.
6) Iz. 20:1 podává zprávu o králi Sargonovi. Až do roku 1873 vědci odmítali tuto informaci a historicky vůbec nepřipouštěli existenci osoby krále Sargona. Tehdy, v tom roce byl ve městě Korsabát v Asýrii nalezen kámen, který dokladuje jeho narození a kra-lování.
Snad se věda ani tak často nemýlí, jako že nemá dostupné potřebné poznání, které se v průběhu let zpřesňuje a metody díky přístrojům, zdokonalují
2024 ©