Právě tato Marie byla vybrána jako Jeho matka, z miliónů jiných žen na Zemi. V její blízkosti a v péči jejího manžela a pro dítě “adoptivního" otce Josefa, který byl vyučen tesařem, byl Ježíš vychováván. Josef ho fyzicky nezplodil. Ježíš byl prvorozeným synem z dětí Marie, byl první. Dle SZ bylo prvorozenství symbolem náležitosti Bohu. Podle esoteriky víme, že v čistém luně se může zrodit Čisté. Proto nemohl být v pořadí jiným, než Prvým. Rodina měla průměrné podmínky k životu. Žili velmi zbožně podle naučení SZ, kterému říkali někdy: Zákon Mojžíšův. Dosud plně platil a to až do osudné chvíle na Golgotě /Golgatě/. Ježíš - Syn člověka a přece i Syn Boží zatím rostl jako každé dítě. Do 12 let se nic až tak moc pozoruhodného nedělo a nic nenasvědčovalo tomu, že je to vskutku ono předpověděné zázračné dítě, nebýt všech uskutečněných již předpověděných událostí, míst i času, které se Jeho narozením naplnily v každé podrobnosti. Jaký byl tedy Jeho původ? V dětství On sám si pravděpodobně neuvědomoval jiný, než pozemský původ. Až později, podle Jeho neobvyklých reakcí a hlavně znalostí a také Jeho vlastních slov, můžeme pocítit, že si začíná uvědomovat svůj pravý nebeský původ. Co mělo vliv na Jeho dědičnost. Jaké dispozice a psychické vrozené osobnostní dimenze se projevily? Jeho tělesnou matkou byla žena, prý krásná, mírná a velmi zbožná, současně skromná a prostá. Po ní zdědil nějaké dispozice jistě, které popravdě však nedokážeme určit. Podle historických dokladů byla také inteligentní, se sociálními dovednostmi a velmi mateřská. Po nebeském Otci pak zdědil to nejlepší. Schopnosti, vědomosti, charakter, postoje.. O otci Josefu jsme psali, po něm byl jistě odolný a pracovitý, k čemuž byl veden. Na tomto bezvadném základu se rozvíjely další. Jeho statečnost, empatie, vytrvalost, laskavost, bezhříšnost. Výchovný vliv v rodině byl běžný. Oni představuji rodinu s více dětmi obojího pohlaví, úplnou a funkční. Možnost interakcí, korekcí chování, vedení bylo na pevných základech a to dle náboženských pravidel, dále se účastnil automaticky všestranné a všesměrné sociální vztahový výchovy a součinnosti uvnitř rodiny, to vše posilovalo vrozené dispozice velmi prospěšně. Ani naprostá chudoba, ani duševní nebo tělesná omezení rodičů či sourozenců, ale ani bohatství, vysoké společenské postavení nebo vysoká všestrannost a intelektuální zdatnost doma v rodině nám nedávají možnost vytvořit si v tomto ohledu jakýkoliv zaujatý postoj. Střední životní úroveň, kde se učil narážet na překážky a překračovat je, neupadat do pohodlného stylu, ani do povýšenosti kvůli případnému bohatství, ať už myslíme statky materiální nebo nehmatatelné. A ještě něco. Kdyby pocházel z intelektuální rodiny, jeho psychofyzické schopnosti by byly částečně předvídatelné a předpokládané, jak jsem zmínila. To by oslabovalo naše chápání Jeho budoucí činnosti. A protože to tak nebylo, není ani zde pro nevěrce opěrný bod, jak by snadno mohli zdůvodnit a čím vysvětlit Jeho budoucí životní moudrost a umění. Neboť znát není umět. Teprve když poznatky dokáži aplikovat a smysluplně v životě využít, mohu říct, že také umím. Ježíš své pozemské rodiče ve vší skromnosti a pokoře přerůstá a stále více přesahuje. Bez ohledu na výchovu, podmínky a okolnosti. Vše během jeho vývoje v období dětství probíhalo vcelku průměrně a běžně, mimo samotné zrození a početí. /Mich.5;2, Jan 1;1, Dan.9;24,25, 1 M.22;18, Ž.132;11, Luk.3;28-38, Mat.1.+2.kapitola/
2024 ©