2. Jan 5:39 říká, že Písma vydávají svědectví o Ježíši.
Úvahy o tom, zda nejsou zprávy zkomoleny během staletí neobstojí. V tomto směru se Bibli a její čistotou překladů mezi jazyky v průběhu věků zabývalo a zabývá mnoho vědců, ať už ateistů nebo věřících. Níže zmíním; několik dokumentů za velmi dlouhá údobí od sebe chronologicky velmi vzdálených a dění v nich zaznamenáno na různých místech zeměkoule a různými pisateli.
1) Z 2.století před Kristem byly nalezeny svitky;
V roce 1948 jeden beduín, pasoucí stáda, hodil kamenem, který propadl dírou ve skále a něco rozbil. Tak byly nalezeny svitky, uložené v nádobách. Když je chtěl se svým otcem prodat jako obyčejnou kůži na boty, koupil ji všechnu jeden Izraelita, zajímající se o tyto věci a odnesl ji do Jeruzaléma. Ony svitky jsou dnes označovány názvem Svitky od Mrtvého moře a je v nich zachycen celý SZ (Starý Zákon), kromě knihy Ester, která je ve zlomcích. Svitky pocházejí z roku 200 před Kr. a jsou dnes uložené ve Svatyni knihy v Jeruzalémě. Jen pro zajímavost uvedu, že kniha Izajáše je napsána na rozloze 15 m čtverečních.
2) Ze 4.století pochází následující rukopisy;
U hory Sinaj, v klášteře svaté Kateřiny byly zachráněny manuskripta za zajímavé situace, kdy mnichům bylo chladno a začali pálit některé z nich, nevědouce jaké spisy to jsou, aby se ohřáli. Tyto byly ohnivé zkázy ušetřeny a dnes je známe pod názvem Codex Sinaiticus. Manuskriptus - tedy ručně opisované biblické zprávy, jejichž každé písmeno bylo pečlivě a precizně s velkou trpělivosti, umem a preciznosti malováno podle předloh mistry tohoto umění a nesmělo být jen tak napsáno zpaměti v celku slova. Tisíce pohledů sem a tam, než písmeno nabylo správného vzhledu. Dále po těchto mistrných pisatelích, opisovačích, následovala ještě podrobná kontrola provedení. Nedodržení jediné linie, jediná chyba, to znamenalo začít tento celý jednotlivý oddělitelný kus psát znovu. Mnozí mniši této činnosti zasvětili svůj život. O pečlivosti a přesnosti a jistě lásce a oddanosti této činnosti se lze dnes přesvědčit pohledem na jejich výtvory.
3) Z 8.- 10.století máme "písemné" záznamy zpráv o dění na papyrusech.
4) Další věrohodné záznamy, jež jsou uznávány, známe pod označením Gutenbergovy překlady Písem z roku 1450.
5) V roce 1970 bylo nalezeno 3000 tabulek v Ebla. Jsou na nich příběhy, mimo jiné například o Abrahamovi, o Potopě, o Sodomě a Gomoře.
Když srovnávají a verifikují badatelé a zkoumatelé Písem dnešní texty po celém světě a ve všech jazycích, výše uvedené ale i neuvedené záznamy a jejich obsahy v nedávno i dávno podchycených zaznamenaných příbězích a předpovědích, došli k závěru, že není podstatných rozdílů ve zprávách pocházejících ze století 2. před Kristem, 4.st., 8.st., 15.st. a 20.století po Kristu.. Bible je knihou velmi sledovanou, ostřížím zrakem probádávanou. Častokráte nás její věcnost, která se dosud naplnila, přinejmenším udiví.. zdá se, že je více než soupisem historek, příběhů, snad manuál pro život na planetě, kde jsme, kde musíme žít a Bible nás nabádá a varuje včas - prognosticky jak nežít, abychom tady mohli a měli podmínky i nadále Žít
2024 ©