Kdo chceš hýbat světem, hni nejdříve sám sebou. Sokrates a) Ježíš procházel celou Izraelskou zemí, čili Judeou, Samařím a Galileou a v každé krajině byl následován zástupy lidí. Neměl určitý vyhrazený prostor, kde by se mohl se všemi scházet a kam by lidé přicházeli pravidelně pro poznání. V Bibli čteme, že šli za Ním, když sestupoval s hory, učil cestou mezi mořem a horou, na pastvině, v domech, na moři z lodě i na lodi... b) Jinak to bylo s lidmi, které zavolal sám, s apoštoly. S nimi trávil většinu svého času, během něhož oni nejlépe a názorně viděli a slyšeli vše, co potřebovali. Svá učení vysvětloval uprostřed přírody, kde měl přímou možnost využití originálních názorných prostředků. Ve své interpretaci obsahu používal k ilustraci množství příběhů ze životů lidí, z jejich činností, z toho všeho, co blízce a dobře lidé znali a s čím měli osobní zkušenosti. Lidem přibližoval poznatky na věcech jim blízkých a konkrétních. Rybářům na povídkách a vyprávění o moři a rybách, zemědělcům na příkladech o zrní a poli. Učil specificky a diferenciovaně též se zřetelem na druh a úroveň svých posluchačů. Zcela jinak hovořil s kněžími, odborně, přímo a zdalo by se i tvrdě. Oni však měli dobré poznání SZ (Starého Zákona) a přesto ho vnitřně nepřijali, jen ho memorovali slovy. Jejich mysl ho znala, ale jejich srdcím to mnoho neříkalo. Dokonce podle jejich provokativních otázek poznáme, že proroctvím ve Starém Zákoně stejně neuvěřili, když nepochopili, s kým hovoří a porozumět tomu nechtěli. Před nimi stál od dětských (lidských) let Ježíš sám Pán nebe i Země. Jejich skutky byly zlé, až odpuzující. Na své věřící kladli požadavky, které v Bibli nebyly a kterými je zotročovali a trápili. Není divu, že manipulovali s nevzdělanou masou, která v naprosté většině nedokázala číst a i kdyby ano, neměli přístup k jednotlivým svitkům. Též jazyk jimž byly psány nebyl vrstvám dostupný a známý. Faleš a pokrytectví zákoníků a farizeů tomuto stavu přímo napomáhalo. A v tuto dobu, mezi utrápený lid, přichází Ježíš a vše jim slovně a věcně objasňuje. Dimenze náročnosti výuky včetně jejich ostatních elementů byly uplatňovány podle schopností posluchačů. Můžeme rozlišit jednoznačně, že způsoby, které z hlediska přiměřenosti používal, se pohyboval ve třech rovinách. 1) Nejvyšší náročnost a odbornost pro znalce. 2) Styl pro lid, po všech stránkách, dostupný a srozumitelný. 3) Pro apoštoly kombinoval instrumentální základy s maximálními informacemi, podle jejich aktuální připravenosti a chápání, v návaznosti i na jejich otázky a úvahy. Nebylo mu zatěžko, vysvětlit totéž několikrát z různých rovin pohledu a doložit více příklady. /Mat.8;1,23,28, Luk.23;5/