b) Konkretizace Lidé se starají tisíckrát více o to, aby získali bohatství, než aby vzdělali svůj rozum a své srdce, ačkoli je pro lidské štěstí nepochybně důležitější, co člověk je, než co člověk má. /A. Schopenhauer/ °°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°° Jako základ pro své studium jsem si zvolila kdysi dávno první knihu NZ a to Matoušovo evangelium. K ní uvádím dle potřeby další biblické texty, podle tématu, o němž je právě pojednáváno. Studovala jsem mimo Bible různé křesťanské knihy, časopisy a to různých náboženských obcí. Sledovala jsem v nich shodu s Bibli jako centrálním koordinačním činitelem, míru jejich vzájemné shodnosti, možnost jednotného působení na život člověka i zpětnou vazbu samotného opravdového života na školní učení. Rozpakuje mne, že ač všechny náboženské obce, věřící v jednoho Boha, používají jako svůj fundament Bibli svatou, přece jejich pojetí učení se od sebe více-méně liší. - Sporné otázky se např. u Svědků Jehovových - objevují ku příkladu kolem duše, ducha člověka , Ducha Svatého, Boží trojice, transfúze krve ad.. - U Adventistů sedmého dne - jsou to otázky sabatu, svátečního dne v pojetí pouze a výslovně soboty, pojetí výživy, které vychází ze SZ starého zákona, například nejedení vepřového masa. - U katolíků - jde zase o zástupnou funkci Boha na Zemi v osobě papeže, možnost získání odpustků tak, že hříchy vyznám při zpovědi knězi, nebo si jejich odpuštění zajistím za peníze !!, tak že si koupím tzv. odpustky, nebo vykonávám dobré skutky, před čímž však Slovo v Bibli varuje. - Jinde - týrám své tělo, jak jsou o tom historické zprávy z klášterů, sebebičováním. - Jinde - probíhá uctívání v honosných a bohatých chrámech. - A zase jinde - modlitby a obrácení se o pomoc k zemřelé (!) Panně Marii - k člověku, jež neměl v rukou ani moc nad svým životem, jak jej známe. - A jiné příklady. - A tak by se daly jmenovat specifika i u evangelíků, letničních, pravoslavných atd. Přece však nejde o bazírování na rozdílech, ale o hledání společného a ověření si všeho toho v Písmu. Snadno můžeme najít ve všech rozmanitých výkladech či pojetích Bible jednotnou ústřední linii, táhnoucí se všemi učeními jako nit. Jsou to potřeba lásky, člověk má tuto touhu odjakživa v sobě pevně danou a hledá a hledá lásku. Každé náboženství má nabídku vesmírné Boží lásky jako daru, ukazuje smysl života a smrti, dává návod na možnost záchrany od věčného zániku, obsahuje osobu Stvořitele a jeho dílo, které máme denně na očích. Dokonce svět má vědomí zvláštního postavení Izraele před Bohem, ví o Ježíši-Božím Synu, o Golgotě-místu utrpení Syna člověka a odsouzení Satana, všichni mají očekávání Soudu a vědí o záchraně pro spasené. Také každá náboženská organizace má, sice odlišnou, ale jakousi přece svou osobitou vnitřní strukturu, hierarchii. Můj zájem o toto téma není náhlý a tak jsem se rozhodla hledat řešení pro nadepsané téma této knížky v Knize knih. Není jiné tak známé a současně tolik polemik vyvolávající knihy na světě. Knihy přeložené do tolika jazyků, aby ji celý svět mohl poznat. Jednotlivé celky jsou dále seřazeny podle obsahové návaznosti, pokud vůbec lze oddělit výchovu od specifických obsahů vzdělání. Pokusím se je dál probrat ve třech celcích. Z toho důvodu jsem nemohla dodržovat chronologickou návaznost, níže uvedeného obsahu, dle evangelia. Centrem hledání jsou všichni činitelé, spolupůsobící při Ježíšově vyučování. A/ Víceméně převaha kognitivní oblasti B/ Zdůraznění výchovné roviny C/ Orientace společná, to jest nerozlučně prolínající se výchovně-vzdělávací výuka, včetně dalších jiných podstatných souvislostí a elementů.