Chybou je když věříš každému, ale chybou je i to, když nevěříš nikomu. Seneca
.....................
Ježíš poučuje své učedníky, jak oni sami sebe mají vzdělávat, učí je autodidakci. Upozorňuje je, že není jedno, jaký obsah vědomosti přijímají a od koho čerpají. Říká jim, že musejí studovat správné věci, aby tomu pak lid správně vyučovali a pokračovali v Jeho práci, až tady nebude.
To vše je dnes v kompetenci, koordinaci i kontrole státu, konkrétně MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy). Kontrolní činnost provádějí inspektoři. Je umožněna určitá poměrně široká škála oborů. K nim jsou centrálně nebo přímo na školách vypracovány závazné osnovy s učivem dle předmětů a s ohledem na jejich obsah i rozsah, s požadavky na dosažený cíl a kritérii na výsledky. Celostátně pro všechny školy existují evaluační standarty. Poněkud volnější je pravomoc ředitelů při rozvaze počtu hodin povinných a volitelných předmětů. Přihlíží se k návaznosti mezi ročníky, k problematice dané (současné) doby. Formy a metody, včetně materiálně didaktických prostředků, tyto MDP jsou ponechány zcela v kompetenci pedagogů. Na školách pak učí stále více pouze odborníci po stránce aprobační, pedagogické a všestranné připravenosti.
Výchovně-vzdělávací proces probíhá na úrovni předškolní, primární, sekundární, terciární a dále jako možnost celoživotní autodidakce a heterodidakce. Věková rozmezí jsou za sebou 7,17,19 let. Po mateřské přípravě vstupují děti na ZŠ a odtud mají dostatek dostupné nabídky a možnost výběru k dalšímu vzdělávání. Samozřejmě, že podle svých výsledků a orientace se mohou ucházet o další studium. Pro nadané žáky jsou dále možnosti vysokoškolského studia, které jsou ovšem náročné a svým obsahem odpovídají aktuální úrovni studovaného oboru.
Ježíš měl učedníky zařazeny v nejvyšší rovině. To jak, co, kde, kdy, proč a k čemu učil je, se ve stejné míře netýkalo ostatního lidu. Lid takto obsažně nevyučoval. Tyto otázky si dnes kladou instituce, používající teorii kurikulární výchovy. Rámec vzdělání, obsah, cíl i normu měl stanovenou. Ta byla tak vysoká, že ji nemohl vyžadovat od všech. Budoval si v nich (učednicích) své nástupce, kteří ho už brzy měli ve službě lidu nahradit a věrně jim nést Pravdu. A to odpovědně i za cenu vlastní největší oběti, za cenu svého života. Jak se to později u mnohých stalo, byli pronásledování a odstraněni. Dosud však ještě nebyli hrdiny a v dané chvíli jim Ježíš o této jejich budoucnosti neřekl nic. Ale sám ji znal a věděl, jak široká a náročná bude jejich činnost. A proto jim také říká, že budou dělat větší věci, než On. Ano, ve smyslu, že jich bylo více a mohli zasáhnout větší území v krátkém čase. Tehdy byl osobní kontakt jediný možný, nebyl internet, televize aj. Ježíš byl odborníkem ve všem, nebylo nic, co by neznal, nezvládl, nevydržel, protože jeho stálým rádcem a pomocníkem byl sám Stvořitel všeho a všech, Bůh, jeho Otec nebeský.
Učedníci byli, v dnešním slova smyslu, budoucí absolventi pedagogického vzdělání, ale nejen to, jak nás Bible zvláště v knize "Skutky apoštolů" podrobně informuje. Tato kniha NS píše o době, kdy Ježíš už nebyl na zemi a učedníci se zhostili fakticky svého poslání a začali ho podle vzoru Ježíše vykonávat. /Mat.l6;11, 16.kap./
2024 ©