Lidé jsou zaměstnání v manuální, duševní a službu poskytující, tzn. terciární sféře. Přesto že v podstatě tělesné dřiny ubylo, stouply nároky na psychiku. Lidé v profesích: lékař, učitel apod. působí přímo na člověka a proto na jejich psychickou kondici, jež musí vědomě zvládat, nároky rostou. Jejich sociální úspěšnost je adaptabilitou přímo dána, jejich zdraví rovněž. Stresorů přibývá. Nahromadění lidí, zmenšení prostoru pro jednotlivce, shon a spěch, nároky ad. Počet psychosomatických potíží vzrůstá, to nutí k nalezení jakési duševní rovnováhy, čili hygieny. Duševní hygiena je kategorie vědy psychologické. Její uvedení do praxe je však nutné pro každého z nás a proto doufám, že budou články v této sekci i zdravotním přínosem pro Vás. Na stresové zátěže umírá jako na příčinu jiných potíží většina lidstva ve velmi kumulovaných oblastech a městských aglomeracích /některé státy, mnoha města větší/. Intenzivní praktické počátky u nás, i jinde jsou kladeny mezi 1960-70 léta. Předcházely snahy v 18. i v 19. st. u Hufelanda “hygiena duše nebo také dietetika duše”. Značné poznání přináší až Clifford W. Beers v “Duše” 1908 po tříleté praxi v americkém ústavu pro duševně choré mladistvé pacienty. On a jeho předchůdci F.Pinel, francouzský lékař-psychiatr, a Dorothea L. Dixonová, učitelka z Bostonu se zasadili za lidštější chování k postiženým, odnětí pout. Světová federace duševního zdraví založena 1948 v Londýně, od 1963 přemístěna do Ženevy, byla výsledkem jejich úsilí.
2024 ©