3. Bible a historikové.
- - - - - - - - - -
Z mimokřesťanských spisovatelů má záznam o Ježíšově popravě dříve uvedený Tacitus. Takový pramen mohu považovat za nezaujatý, tedy v tomto smyslu korektní.
4. Bible a její smysl.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Ústřední myšlenkou svaté knihy všech křesťanů, Bible, je zachránit nevědomého hříšného člověka od zlého a definitivního zatracení, které je následkem neposlušnosti vůči Bohu. Bůh je však láska. Proto přišel z vesmíru na planetu lidí, na Zemi Ježíš, aby zachránil hříšného člověka před spravedlivým trestem, což je smrt, aby náš hřích a tím také smrt vzal na sebe, aby nám o tom kázal dobrou zprávu, evangelium, všem a učil nás svým osobním příkladem svatého života. Aby hříšný a zlý člověk věděl, jak správně žít a aby uslyšel, že může být z tohoto prokletí vytržen a zachráněn pro život na věčnosti. V Bibli je psáno, že žádný člověk není dobrý, než toliko sám Bůh. Ježíš, Syn Boží, učil milovat, odpouštět a pomáhat si navzájem.
Proč tedy čerpám z Bible?
.............................................
Kniha sama v 2.Timoteus 3:16,17 uvádí, že celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné k vyučování, kárání, urovnávání věcí, ukázňování ve spravedlnosti. A to je to, co přesně potřebuje znát nejen každý pedagog, ale také rodič a všichni lidé.
Něco o původu Bible.
...................................
Bible vykládá sama sebe, to znamená, že vysvětluje svůj text. Proroctví v ní uváděná se splnila, některé události byly a jsou postupně dokládány historií, která se děje vskutku dle Biblických proroctví a jsou dokládána dále hmatatelnými archeologickými nálezy, ať už věcí dobových, které jsou v ní popisovány pro určitá území, nebo nálezy svitků či tesaných nápisů, které nám dokumentují onu dávnou dobu a současně souhlasí s tím, co je v Bibli uváděno pro různá údobí.
Tak jako tato kniha provokovala ke studiu milióny lidí včetně známých autorit s oblastí vědecké a nebo i jiné, stejně tak dráždí i mně ke zkoumání a odhalování v ní ukryté Pravdy.
Uvádí se, že obsahuje 66 knih psaných pravděpodobně asi 40 pisateli. Tyto knihy jsou běžně označovány také jako Svatá písma. Byly zaznamenány od doby Mojžíše, to znamená asi od roku l500 před našim letopočtem do roku přibližně 100 našeho letopočtu. Tyto odhady byly stanoveny po objevech písem tesaných do skal, kamenů, hliněných tabulek, byly studovány obrazce zachyceny různou technikou v jeskyních, byly podrobně zkoumány pergamenové a jiné svítky.
Údaje číselné se budou možná ještě měnit, ale na těchto číslech nezáleží tolik, jako na tom, co bylo odhaleno.
Takto lze pomocí vědeckých metod dospět k určité míře poznatků, týkajících se doby vzniku kultury tamních obyvatel, míry jejich poznatků o světě i vesmíru, o jejich schopnostech a dovednostech, o tom co měli rádi a co uměli. Jsou to pro nás mnohdy cenné a poučné in-formace. Tak se obohacuje také naše poznání světa, postavení člověka v něm kdysi a dnes, i když jsou někdy jen útržkovité a zamlžené. Bu-doucnost nám jistě bude dále přinášet další podrobnosti do mozaiky lidstva a naší planety.
Původní jazyk, kterým byla zaznamenána řada událostí a sdělení byl hebrejský, později aramejský čili syrský, pak řecký a další jiné. Nyní hovoří lidstvo asi 3000 jazyky a Bible byla do většiny přeložena! Je jistě nejrozšířenější knihou na světě, používá dobové a územní obrazové příklady, vhodné pro lidskou obrazotvornost k vyučování, takže ji lze podle smyslu snadno a věrně překládat, oproti odborným a filosofickým dílům, kde je znalost speciální terminolo-gie nutná k pochopení a proto průměrnému občanu jen zčásti dostupná. A zde vzniká mnohdy problém výstižně a současně správně přeložit nepřeložitelný autorův jazyk do jiného, neboť pojmy chybí a pak se nechávají původní cizí termíny. Někteří autoři si slova pro svou potřebu tvoří. Pak je ještě obtížnější strefit se překladem právě do toho obsahu pojmu, který měl autor namysli. /Gal.1;19, Jan 8;32/
2024 © 