Každý den pozoruji, jak mládež trpí tím, že neexistují školy, v nichž by se učilo žít s lidmi a se světem. /Mickiewicz/.
Vše co se na školách vyučuje je stanoveno směrnicemi (daného ministerstva) tak, aby byl permanentně sledován osobnostní rozvoj žáka a jeho relativně velké šance k uplatnění v kulturně sociálním prostředí, v němž žije a aby byla současně uspokojena jeho vlastní potřeba realizace. Učitel je tak „Učebním plánem“ školy a „Osnovami“ regulován i omezován pro určité specifické pole svého pedagogického působení.
Oblast odborných obsahů je relativně jednotná a otevřená aktuálním informacím svých a příbuzných disciplín. Avšak v oblasti výchov, jmenovitě na prvém místě výchovy mravní, jsou stále se prohlubující nesrovnalosti s jednotným působením. Je téměř zcela ponecháno na kvalitách pedagogů, jak se s tím vyrovnají. Zda vychovají generaci, která už při prvních těžkostech neztroskotá!
Kognitivní rovina bývá obvykle respektována rodiči i žáky. Působit ve výchovné dimenzi je těžší. Pluralita názorů je velká, chaotická, nebudující. Mladý člověk je zmaten. Není schopen se sám orientovat. Je to s pokračující dobou stále náročnější. Vliv masmédií poškozuje charaktery občanů do té míry, že soudnost rozlišit dobro a zlo (až) splývá. O jevech jako předmanželský sex, nebo potrat se uvažuje chladně a často nahlas tak, až se tyto výroky berou jako normální, vlivem stálého útoku na náš sluch. Stejně, jako bych řekla, že si odskočím do obchodu! Denně reklamuje televize prodej sexu. Tisk užívá podobné manipulace jako i většina televizních reklam. Jde jim hlavně o zisk. Ochromují mravy společnosti. Působí proti školní výchově. A děti jsou pak těmi lidmi, kteří jsou ze všeho dezorientováni nejvíce.
Některé děti se narodily do rodin, které o ně nestály. Jejich rodiče nespolupracují se školními institucemi, ostentativně demonstrují svůj nezájem. Co by jim škola mohla nabídnout? Nepřijímají pomocnou ruku ani pedagoga, ani psychiatra, ani psychologa pro terapeutické obnovení poškozené psychiky dítěte. Nelze jim to v běžných případech až na výjimky přikázat, škola pouze doporučuje. Z nevyzrálých citově plochých rodin vyrůstají děti s pokřivenými charaktery, nevybudovanými volními procesy, bez svědomí, se špatnými postoji k věcem, bytostem a životu obecně v celé jeho šíři. Oni nedokáží ocenit druhé ani sebe a neumí si najít také proto své jedinečné a důstojné místo.
2026 ©